Meditace – není to, co si myslíte

V dnešní době můžeme meditaci zmínit v konverzaci s přáteli nebo v práci bez toho, aby se všichni začali nenápadně odtahovat a kontrolovat své peněženky či kabelky, zvedat obočí, očichávat nás, aby zjistili, zda jsme něco nevykouřili a přemýšlet, zda se si nenecháme oholit hlavu a nezačneme nosit hábit. Všichni jsme o tom slyšeli a možná tušíme, že v posledních zhruba 40 letech vznikla celá spousta prací na toto téma, které vychvalují její přínos pro lidi, kteří se potýkají se stále rostoucími nároky moderního života. Běžná reakce na zmínku o meditaci je „hmm, to bych měl zkusit,“ nebo „výborný nápad, ale kde na to mám vzít čas“.

Ale co je ve skutečnosti meditace?

Podobně jako mnoho „nových“ slov, které se dostanou do běžného užívání, je její skutečný význam ztracen v překladu a geografickém přesunu. Dovolte mi tedy prohlásit – meditace není to, co si myslíte. Velmi pravděpodobně to není to, co si myslíte, že to je, nebo to, co jste už dělali a čemu se říkalo meditace. Neznamená to na něco myslet. Není to o tom něco dělat, abychom něčeho dosáhli.

Meditace je o vytváření podmínek k tomu, aby se mysl spontánně uklidnila. Cokoliv, pokud to tomu dovolíme a není to nuceno k akci, se samo přirozeně uklidní.

K pochopení meditace je možná vhodné prozkoumat, co meditací není (ačkoliv se to meditací může nazývat).

Meditace není koncentrace

Pro někoho to je ovládání mysli, cvičení mysli, aby se uklidnila tím, že ji budeme neustále nutit přemýšlet o určité věci. Možná to je sledování plamene svíčky nebo vytrvalé opakování jedné konkrétní myšlenky v mysli. Toto je koncentrace, což je velmi hodnotná mentální dovednost a je dobré ji mít a rozvíjet. Potřebujeme se koncentrovat k tomu, abychom mohli řídit auto, číst knihu nebo se zaměřit na práci. Ale jak je vidět, jde o velmi aktivní činnost. Meditace je přirozený stav, podobně jako spánek (ale odlišný), kde se aktivita uklidňuje sama přirozeným způsobem.

Pro někoho je to používání mysli k přemýšlení o něčem, co se ve skutečnosti neděje tam, kde se nacházíme. Například zavřít oči a myslet na to, že ležíme vedle tichého potoka v přírodě a cítíme teplo slunce na našem obličeji a slyšíme zpívat ptáky, zatímco se kolem nás vlní žluté květy ve sladce vonícím vánku. Toto je kreativní představivost a jsem přesvědčen o tom, že to je také velmi dobrá mentální dovednost. Naše schopnost představivosti je přímo spojena s naší schopností řešit problémy a přicházet s novými řešeními. Ale ač jde o jistě pasivnější a méně konkrétní užívání mysli než v případě koncentrace, stále to udržuje mysl zaměstnanou.

Pro někoho to znamená trávit pravidelně čas rozjímáním nad naším vztahem k ostatním věcem kolem nás, k něčemu většímu než jsme my, ať už jde například o přírodu či boha, nebo o té části našeho já, která se zdá neměnnou. Opět se jedná o hodnotnou aktivitu a sám takto rozjímám. Ale i toto rozjímání podporuje mysl k tomu, aby byla aktivní, i když jemněji.

Všechny výše zmíněné možnosti jsou aktivní a hodnotné mentální činnosti – koncentrace, představivost a rozjímání. A také aktivity, nebo způsoby fungování, které mysl spontánně vyvíjí jako reakci na požadavky. A podobně jako ostatní dovednosti fungují lépe, čím déle je provozujeme. Ale meditace není ani jednou z nich, ačkoliv všechny tyto činnosti zlepšují její praktikování.

Jádro meditace

Meditace je vytvářením takového prostředí v mysli, které jí umožní vnímat svůj zdroj. A co jím je? Je to samo vědomí. Ve starobylém indickém jazyce, ze kterého meditace pochází, pro něj existuje slovo „dhyana“, což znamená „absorpce“. Meditace by měla být jako sůl, která se rozpouští ve vodě, jednoduše a přirozeně. Pro sůl je přirozené se rozpustit ve vodě a pro vodu ji absorbovat. Všichni jsme spontánně zažili meditativní stavy, kdy se mysl uklidní a přestane myslet na něco a prostě si to užívá, například pozorování západu slunce nebo třeba i během intenzivní sportovní aktivity.

Efektivní meditační technika využívá přirozenou vlastnost mysli upínat se na to, co je pro ní lákavé, pokud zjistí, že může, například když naši oblíbenou píseň hraje rádio projíždějícího auta nebo hlas našeho partnera v místnosti, kde mluví i ostatní. Rovněž tišší a méně konkrétní formy myšlení jsou pro mysl lákavější, například bdělé snění při pohledu z okna. Pokud nás při tom někdo vyruší, jsme chvilku otrávení (protože jsme si tuto aktivitu užívali) a často si nedokážeme vzpomenout nebo popsat o čem jsme vlastně přemýšleli. To ukazuje, že lákavý nebyl obsah myšlenky, ale způsob myšlení.

Využití osobní mantry

Meditace využívá tuto přirozenou tendenci mysli následovat lákadlo a následovat jej k jeho zdroji, který bude „superlákavý“. Ve védské meditaci používáme speciální a bezvýznamový zvuk – mantru – který je vytvořen tak, aby odpovídal potřebám studenta, a který mysl shledává přirozeně atraktivním. Nejdůležitějším a unikátním aspektem této techniky je fakt, že tento zvuk se sám zjemňuje – pokud je použit nebo prožíván vyučovaným způsobem, stává se v mysli studenta tišším a nenápadnějším. Tento prožitek, když pohodlně sedíme se zavřenýma očima, je tichým a příjemným trávením času, při kterém mysl vrací do oblasti myšlení a jemně se znovu uklidňuje, přičemž mysl nijak nezajímá obsah myšlenek (není to, co si myslíte), ale samotný proces. Meditace není dovedností, je to jednoduše naučitelný proces, který mysli umožňuje prožít tišší oblast myšlení a zdroj všeho myšlení, tedy vědomí samotné.

Proč Védská meditace

Védská meditace nevyžaduje žádný systém víry, aby byla efektivní, a proto není v rozporu s žádným přesvědčením, ať už jde o církevní či světské. Je praktická a vědecká, což znamená, že je předvídatelně opakovatelná. Nejde o dechové cvičení a nevyžaduje žádné speciální pózy nebo polohy kromě toho, že je třeba bezpečně sedět se zavřenýma očima.

Ale „no a co?“ Jaký to má přínos, kromě toho, že je to celkem příjemné? Dobrá otázka. Jednoduše řečeno, když se mysl uklidní, zpomalí se i tělesný metabolismus. Mysl a tělo jsou velmi blízce spjaté. To ostatně všichni víme. Védská meditační technika poskytuje spolehlivý přístup ke stavu hlubokého odpočinku, u kterého bylo často zjištěno, že je minimálně dvakrát hlubší než náš nejhlubší spánek. Vzpomeňte si na tu vzácnou noc, kdy jste si dopřáli pořádný dlouhý noční spánek. Jak odlišný byl následující den, ačkoliv nároky a výzvy byly stále stejné jako den předtím. Meditace nám dává spolehlivý přístup k tomuto odpočinkovému stavu, kdekoliv, kdykoliv a bez ohledu na to, jak se cítíme předtím. Umíte si představit (dobrý příklad využití této mentální dovednosti), ve kterých oblastech vašeho života se projeví přínos meditace a tedy přístupu k hlubokému odpočinku?

Přijďte na úvodní přednášku a poslechněte si o tom více.

Tim Mitchell - Učitel Védské meditace, jógy a ajurvédy